Válečný pilot

Válečný pilot je předznamenáním Citadely. V tomto díle spojuje Exupéry popis beznadějného výzvědného letu válečného pilota na nepřátelské území s téměř stoprocentní hrozbou smrti sestřelením a se svými úvahami humanisty. Je nesmírně pravdivý v popisu válečných scén, ale také utrpení běžných lidí v prostředí frontových bojů. Popisuje exodus celých vesnic, kráčejících frontou k jisté smrti, popisuje zároveň i zmatení hodnot života ve styku s válečnou vřavou, jejich vykořenění i stádní uvažování jednotlivců v prostředí stresu.

Citáty:

“Říkali nám: Němců je osmdesát milionů. Nemůžeme za rok vytvořit těch čtyřicet milionů Francouzů, kteří nám chybějí. Nemůžeme změnit naši obilnou zemi na zemi uhelnou…… Co je na tom hanebného mít zemi, která vytváří více obilí než strojů a stát tu jeden proti dvěma? Proč by měla ta hanba padnout na nás a ne na svět? Francie instinktivně cítila stejně a proto ji takové výstrahy neodvrátily od této války. Duch u nás převládl nad rozumem.”

“Místo abychom upevnili práva Člověka právy jedinců, začali jsme mluvit o právech celku. Viděli jsme, jak se nenápadně zavádí morálka kolektivu, který nedbá na člověka. Tato morálka objasní, proč má jednotlivec povinnost obětovat se pro společenství, nevyloží však bez pohrávání se slovy, proč má společenství povinnost obětovat se pro jediného člověka. A přece právě v této zásadě, která nás jasně odlišuje od mraveniště, spočívá především naše velikost.”

Je zřejmé, že válka podobně jako přelety pouští, významně ovlivnily Exupéryho nejen jako spisovatele, ale zejména jeho názory na lidskou společnost. Je proto nad slunce jasné, že v plánovaném projektu bude část obrazů věnována jeho zážitkům z bojové fronty, scénám, jež vídal ze svého letadla a pocitům, které přitom prožíval. 

Citáty:
“Snad proletíme…”
“Vyloučeno!”
Ta šedavá čerň je zlověstná, čerň hadrů, rozházených bez ladu a skladu. Pláň byla modrá. Úžasně modrá. Modrá jak mořská hlubina.

A střely, jež nás minuly, mají skutečně závratnou rychlost, když je pozorujeme z boku, jak kříží naši dráhu. Slzy se mění v blesky. A tu zjišťuji, že jsem pohroužen v hustém lánu střel, které mají barvu obilných stébel. Jsem středem hustého snopů sršících šípů. Jsem tu ohrožen závratně prudkými jehlami. Celá pláň se ke mně upjala a tká kolem mne oslepující síť zlatých nití.

7.10.2018,  Liberec

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *