Contemplations

Máchovské kontemplace

Projekt vychází z básně Máj, napsané básníkem Karlem Hynkem Máchou. Vrcholné dílo českého romantismu je více méně věrným přepisem skutečné události. Zasazené poněkud jinak, než je tomu ve skutečnosti, přesto však do reálně existující krajiny. Příběh v ní obsažený se odehrál v sedmdesátých letech 18.století, tedy 60 let předtím, než jej Mácha ve své básni zpracoval. Loupežníkem byl Hynek Schiffner. Středem krajinného obrazu se stalo dokské jezero se světelnou a barevnou atmosférou červencového a srpnového léta.

Mácha ve svém díle vytvořil mistrovský popis scén, které zaujmou nejen svojí barvitostí a přírodním detailem, ale rovněž emočním nábojem. Ten v konečném důsledku probouzí fantazii a vede k objevování této na první pohled ukryté krajiny. Krajiny, která je plná vodních ploch, ukrytých skal, slunce, měsíce, barev, překypující lásky a žalu.

Jednotlivé záběry byly foceny v máchovské krajině kolem Máchova jezera, u Zahrádek na Českolipsku a v Českém ráji. Toulal jsem se blízkou krajinou a hledal rezonanci k veršům básně – nikoliv doslovnou, ale emoční. Technicky jsem používal metody ICM & ME, s cílem dosáhnout romantického rozostření a zároveň do nich vložit ostré tvary, hrany, náznaky přicházející a zraňující bouře.

Základ projektu vznikl mezi 27.3.-18.5.2016. Následně jsem k němu přičlenil i záběry z Novomlýnské vodní nádrže, které vznikly ve stejnou dobu a byly tematicky do tohoto projektu cíleny. Kolekce získala 3.místo v Prix de la Photographie Paris, 2016, v kategorii “Book Proposal (Series Only)/ Fine Art”), byla oceněna porotou v Los Angeles (2016 – IPA, International Photography Awards) a v Lucemburku (2016 – Luxembourg Art Prize). Projekt “Máchovské kontemplace” byl publikován rovněž na internetových stránkách prestižního britského časopisu On Landscape a ukázka vyšla knižně ve výroční publikaci “Vision 2016” kurátorského serveru 1X.com.

Projekt byl poprvé vystaven 6.-20.1.2017 v Galerii kritiků v Praze.

 

Očima Hanse Christiana Andersena

Cílem projektu bylo pochopit a následně vizuálně interpretovat Andersenův téměř mozaikovitý způsob vidění světa kolem nás. Andersen pocházel z velmi chudých poměrů, celá rodina žila a spala v jedné malé místnosti. Zážitky z dětství, umocněné v dospělosti složitostí jeho povahy s příklonem k homosexualitě, významným způsobem ovlivnily ladění příběhů a dodaly atmosféře dějů na temnotě, hloubce prožitku a citlivosti ke složitým lidským situacím.

Při četbě jeho povídek a pohádek zřetelně vnímáte jakoby roztržitý styl, který vzdáleně připomíná hudební improvizace scatterů. Jako byste v ruce obraceli diamant s tisíci odrazivých plošek. Andersen začne větu v jednom tématu a skončí v jiném, volně přeskakuje mezi přímou řečí a popisem a žene příběh dopředu, neustále vybízí k fantazijnímu představování si konkrétní scény:

„Jablůňka, již děti zasadily, rok za rokem rostla, už byla tak veliká, že ji museli přesadit do sadu na čerstvý vzduch, tam padá rosa a hřeje sluníčko, a tak stromek zesílil, aby dokázal vzdorovat zimě, a po krutém zimním útisku, jakoby z radosti nad jarem, nasadil květy a na podzim už měl dvě jablíčka, jedno pro Molly a jedno pro Antona, mít jich míň, to by rozhodně nešlo.“

Je fascinující, jak jeho příběhy oscilují mezi pohádkovým příběhem pro děti, temným dramatem pro dospělé a lehkou féerií zahradní komedie.

Mým záměrem nebylo vytvořit ilustrace k Andersenovým příběhům, přestože následně je lze takto identifikovat. Koneckonců pro popisy k jednotlivým obrazům jsem si úryvky z jeho díla vypůjčil i pro lepší orientaci diváka. Při práci na projektu jsem se snažil obout si Andersenovské boty a při snímání a následném post procesu interpretovat zvolenou scénu ve „scatting“ stylu tohoto velkého spisovatele. Co je ukryté, co je zjevné, co je dobré a co je špatné – vše v jednom víru…. Vypadá to jako pevná zem, ale vítr přichází … Přežijeme? Co bude dál?

Jednotlivé záběry byly foceny v Luhačovicích, Štramberku, Štiříně, Kodani, Odense, Helsingoru, Bisserupu. Zčásti jsem hledal emoci z vybraných Andersenových příběhů ukrytou v krajině, zčásti šel po stopách adres, na nichž Andersen delší dobu pobýval a mohly na něho mít vliv. Velký dojem na mne udělal přístav Nyhavn v Kodani, kde Andersen posupně žil na třech různých adresách. Technicky jsem stejně jako při Máchovských kontemplacích používal metody ICM & ME, mnohdy i kombinace záběrů z různých míst – v tomto aspektu lze oproti Máchovi vidět posun. Při post procesu byl pak důraz dán na posílení „scatting“ dojmu – zvýraznění dynamiky ve vybraném barevném spektru či kontrastech.

Základ projektu vznikl mezi 28.12.2016 – 30.4.2017. Následně jsem k němu přičlenil i záběry z Gran Canarie, které vznikly ve stejnou dobu a byly tematicky do tohoto projektu doplněny. Kolekce získala 2.místo v MIFA – Moscow International Photo Awards 2017, v kategoriích “ Book (Series Only)-Fine Art”, „Fine Art-Abstract“ a „Fine Art-Special Effects“.

Projekt bude poprvé vystaven 5.-19.1.2018 v Galerii kritiků v Praze.