Krajiny mysli – České středohoří, část třetí, aneb

– Jak jsme si užili České středohoří v rámci kurzů „Focení metodou ICM“ a „Fotografický projekt“ –

Jak už to tak bývá, člověk plánuje a ten nad námi se směje. Tak ty sis panáčku myslel, že budete fotit východ slunce z Číčova? No tak to se teda hodně pleteš … Poslední zbytky slunka jsme zahlédli před příjezdem do penzionu ve čtvrtek odpoledne, pak se zatáhlo a s přestávkami pršelo až do našeho nedělního odjezdu. Myslíte, že nás to zastavilo, rozhodilo, že nám to zkazilo náladu? Tak to byste se hodně spletli! Znovu se sešla skvělá parta zapálených lidí, což je také jeden z důvodů, proč tyhle kurzy pořádám a vím, že to zpětně všichni oceňují. Navíc se nám všem po něčem podobném v době covidové asi už docela stýskalo a v tomto smyslu akce beze zbytku splnila svůj účel!!

Část první – „Focení metodou ICM“

Původně jsem neměl v úmyslu kurz ICM samostatně v tomto roce vůbec dělat, ale protože mě oslovilo v mezidobí více zájemců, připojil jsem ICM jako předskokana před Fotografický projekt – konec konců většina jeho účastníků absolvovala kurzy oba. Pro mne jako lektora to byla zkouška toho, zda se dá smysluplně zkrátit ICM kurz ze dvou na jeden den tak, aby to bylo pro posluchače ještě přínosné, ale snad se to podařilo. Já z toho mám docela dobrý pocit. Po čtvrteční večerní teoretické přednášce jsme v pátek vyrazili do deště na praktické testování. Zkoušeli jsme fotit struktury (kamenná slunce), architekturu jedinečného Panenského Týnce i vodní proudy na jezu řeky Ohře. Občas jsem měl nahnáno, zvlášť když Jana u řeky podklouzla a poškodila si filtr, ale vše naštěstí dopadlo dobře a my jsme se po obědě mohli věnovat ukázkám editace ICM fotografií v Adobe Lightroom a Adobe Photoshop.

Dáša: Kurz mě neskonale nakopl a zase mám chuť fotit a objevovat něco nového . Pro mě je to malování objektivem , kreativita a příběhy v jedné fotce. No řekni, jakou metodou rozpohybuješ statické sochy, nebo jak jinak jim rozevlaješ vlasy? Je tam tolik možností, vyfotit to prostě jinak, hledat, hrát si.

Richard: Technika ICM mě opravdu zaujala, už teď se v ní snažím zdokonalovat a v životě by mě nenapadlo, že se budu učit fotku rozmazat… Ne že bych nepoužíval panning a zoomování při expozici, ale tohle je opravdu něco jiného… Mám z toho radost a dobrý pocit!

Ono by se mohlo zdát, že rozmazat fotku je vlastně jednoduchá věc, ale rozmazat ji technicky správně, aby byla použitelná, to už je jiná. A hlavně, ICM je, podobně jako ostatní fotografické techniky, pouze nástroj, to hlavní je účel, kterému má sloužit a to už je o hlavě a citu fotografa. Byla by škoda, kdyby se z toho, jako u některých jiných nástrojů, stala pouze technická exhibice bez myšlenky. Ale na to postupně přijdou všichni, kteří se na tuhle dobrodružnou cestu vydají, nejpozději právě při editaci.

Jaroslav: Rozmázlé fotky se mně vždy líbily. Zkoušel jsem je bezpočtukrát, ale vždy se slabým úspěchem. Většinou to byly nepoužitelné mazanice. Zde se mi podařilo se “chytit” i když jenom drápkem, ale to stačí k použití jako základu pro další pokusy. Zařazení úpravy fotky do výuky byla velmi šťastná volba. Mně to přineslo zcela jiné náhledy a postupy. Sešla se zde parta lidí s neuvěřitelnými nápady i dobrou náladou.

Jana: Milý Vladimíre, obrovsky děkuji za moc moc příjemně strávený čas … užila jsem si ho opravdu bezvadně. Pozdravuji kompletní společnost… a nesmírně pyšně jako babi dodávám: vnučka Luisa, narozena 26.9.2020 ve 4:10 hod, 50 cm a 3,57 kg lásky… Prosím, oslavte maličkou dnes! .. platím na dálku šampáňo 🙂