UK

Lake District

Jezerní oblast (anglicky Lake District, také the Lakes nebo Lakeland) je region v severozápadní Anglii a zároveň největší národní park Anglie. Ten leží v hrabství Cumbria, má rozlohu 2292 km² a byl vyhlášen 9. května 1951. Krajina je kopcovitá (vrchy jsou nazývány v místním nářečí fell) a nachází se zde největší hora Anglie Scafell Pike (978 m). Cumbrijské pohoří bylo vyvrásněno v ordoviku, současnou dramatickou podobu mu dal kontinentální ledovec v poslední době ledové. Pokrývají je slatiniště, dubové lesy a pastviny (chovají se ovce místního plemene herdwick), vrcholy hor jsou tvořeny batolity. Je to jediné místo v Anglii, kde žijí ve volné přírodě veverky, hnízdí zde také orel skalní a luňák červený, typickou rybou v jezerech je síh malý, který je velmi citlivý na čistotu vody. Rostou zde chráněné masožravé tučnice a rosnatky. Lake District je nejdeštivější částí Anglie: v lokalitě Sprinkling Tarn spadne až 5000 mm srážek ročně.

Název oblasti dalo zhruba šedesát jezer ledovcového původu. Wastwater je nejhlubším jezerem v Anglii (79 metrů), Windermere je nejrozlehlejší (17 km²). Další významná jezera jsou: Bassenthwaite Lake, Brotherswater, Buttermere, Coniston Water, Crummock Water, Derwent Water, Devoke Water, Elter Water, Ennerdale Water, Esthwaite Water, Grasmere, Haweswater, Loweswater, Rydal Water, Thirlmere a Ullswater. Lake District byl osídlen už pět tisíciletí před naším letopočtem, jak o tom svědčí nález mnoha kamenných seker v údolí Great Langdale. Od roku 2017 je park o rozloze 229 205 ha součástí Světového dědictví UNESCO.

 

Dartmoor

Z hlediska geologické historie, vznikla tato žulová náhorní rovina již v době před cca 299 – 359,2 miliony let. Mokřiny jsou pokryty mnoha odhalenými žulovými vrcholky kopců (tory), které poskytují domov divoké zvěři žijící v Dartmooru. V zemi původu jsou takové kopce nazývány tor (slovo původem z Keltského jazyka a jedno z mála, které byly přejaty do dnešní doby). Mnoho vrcholů v oblasti Dartmooru nese slovo tor přímo ve svém názvu. Nejvyšším bodem je High Willhays, 621 m n.m..

Krajina Dartmooru byla osídlena nejspíše již 10 000 let př. nl. tedy ze střední doby kamenné (mezolit). Z tohoto období se zachovaly hlavně kamenné nástroje. S příchodem neolitu se objevovaly první farmy. Do dnešní doby se zachovalo několik málo kamenných hrobek a valů. Ke konci neolitu v době bronzové začali vznikat významné Dartmoorské památky jako kamenné kruhy a řady či solitérní menhiry (téměř asi stovka památek). Kamenné valy často sloužily jako pohřebiště, o důvodu stavby kamenných uskupení se však dodnes spekuluje.

V oblasti se dají nalézt i pozůstatky kruhových kamenných chýší z doby bronzové. Díky tomu, že tehdejší lidé používali na stavbu především velice odolnou žulu, se mnoho obdobných památek dochovalo. Ty z méně odolnějších materiálů jako kosti apod. však v kyselém prostředí vřesovišť a bažin relativně často podlehly zkáze. Kromě starých ruin se zde nacházejí i rozvaliny opuštěných farem a stavení z nové doby roztroušené všude po oblasti. Nejznámějším dílem, kde se pojednává o Dartmoorské oblasti je nepochybně román Sira Arthura Conana Doyla Pes baskervillský s jeho nejslavnějším hrdinou Sherlockem Holmesem.